Ahoj!

Jmenuji se Jana a jsem objevitelka krasoprostoru, vystudovaná malířka, 

milovnice interiérového designu

a současného umění.

Také jsem spokojená milující žena

a maminka, experimentální hospodyně, zahradnice a nevyléčitelná optimistka.

Jsem tady proto, abych Ti pomohla objevit Tvůj krasoprostor.

Na těchto stránkách ukazuji, jak tvořit domov,

jak dobře bydlet, čím se obklopovat 

a jak žít s lehkostí.

Krasoprostor je tvůj domov.
Krasoprostor jsi Ty.

MŮJ PŘÍBĚH

 

Můj krasoprostorový příběh se začal tvořit v době, kdy jsem jako malá holka trávila hodiny a hodiny v knihovně nad stránkami časopisů o interiérech.

Po cestě domů autobusem jsem vždy pozorovala domy a přestavovala si,

jak to uvnitř vypadá, jaký život ti lidé žijí.

Mojí vášní už tehdy bylo donekonečna si doma přestěhovávat nábytek

v pokojíčku a různě ho ladit do aktuální dokonalosti. Během studií na textilce

v Brně, která se v té době jevila pro práci interiérové designérky jako nejpříhodnější, mě ale cestičky zavedly jinam. Dostala jsem se na Fakultu umění, kde jsem vystudovala malbu.

Na svůj dětský sen jsem během toho úplně zapomněla, rozpadl se a já jsem se ho po škole marně snažila najít.

Žít život podle sebe? Tak, jak chci já? 

Na místě, které vypadá přesně tak jak chci?

Jaké to je? Jak se k tomu dostat?

Rozhlížím se kolem sebe a uvědomuji si, že to, kde jsem jsem, vlastně není to, co já chci. Sedím uprostřed našeho bytu a všude kolem je nepořádek. A mě napadá, to jako teď už navždy budu všechno uklízet já, pořád dokola? Uklízecí návyky nemám žádné a můj partner je na tom ještě hůř. Jsem zoufalá

a nevím, kde dřív začít. Všude se válí věci. Všude něco je. Náš třípokojový byt jsme dokázali během krátké chvíle totálně zaplácat.

Pořád hledám, co se sebou. Co bych chtěla v tom svém životě dělat.

Po několika marných zaměstnání jsem se nadchla, že už už je to tu.

Budu organizovat výstavy a různé kulturní akce, to mě neskutečně baví. Pojedu na stáž do Londýna a všechno se tam naučím.

 

Všechno je domluvené a jediné, co mě vyvádí z míry je ranní nevolnost a bolest prsou. Dvě čárky na testu změnily můj osud (k dobrému, pochopitelně:).

Rok a půl poté.  Ráno se probouzím a mám depku. V noci se nedalo dýchat, moje miminko se dusilo a já jsem ani nemohla otevřít okno. Ostrava, smog, hnus. Najednou to přestalo být to divoké a živé město, které jsem měla za studií ráda.

 

S narozením dcerky jsem ji začala vidět jinak. To, co bylo venku se dostalo do našeho bytu a taky do mojí hlavy. Cítila jsem úzkost, zahlcenost a chtěla jsem pryč. Za každou cenu.

Neuvěřitelné se stává skutečným. Po měsících strávených na portálech realitek, máme klíče od našeho nového místa pro život. Velké stromy, potok, vysoká tráva, les na dohled… naše srdíčka se třesou radostí.. cítíme totální blaho. Je tam mobilhouse, zahradní domek a terasa. Dá se žít v takovéto maringotce? Na chvilku určitě.

 

Mezi nutnými opravami maringotky, sněním nad plány nového domu přichází druhé děťátko. Život na stavbě v mini prostoru s dvěma dětmi chce nutnou dávku lásky, trpělivosti, vnitřní motivace a hlavně organizace. Nebojím se, věřím životu, i když náš život vypadá tragikomicky.

 

Neustále třídím věci, minulost, sebe.

Uprostřed toho všeho bahýnka ke mně přichází něco úžasného – krasoprostor - objevuji pro sebe jeho krásu a lehkost žití. To je ono! Mé vyždímané já,

které pořád jen chtělo, ale vůbec si nedokázalo uspořádat svůj aktuální život, prozřelo. Spojil se můj výtvarný cit a láska ke tvoření domova se zkušeností s uspořádáním věcí a chodu domácnosti 4 členné rodiny na 30m2.

 

A já jsem najednou měla uklizeno i čas. Čas na to podstatné, na sebe, partnera, děti a i na tu svoji znovuobjevenou vášeň.

Přišlo mi to tak neskutečné, že jsem se rozhodla, že budu pomáhat tvořit krasoprostor i ostatním.

Krasoprostor je to, jak se díváme na svět i to jak si jej tvoříme.

Naučila jsem se, jak z bahna vyždímat perly. Jak nebýt zahlcená, jak zvládnout domácnost i děti a nezbláznit se. Jak mít doma útulno, i když je to maringotka. Jak mít jen to, co opravdu potřebuji, jak to poznat a vytřídit. Jak uklízet vědomě a s láskou, ne protože musím. Jaké návyky si vytvořit, abych získala více volného času. Jak tvořit domov, ať už jsem kdekoliv. Jak žít tak, jak chci.

To, co máme kolem sebe, máme i uvnitř.

 

A tak bych si přála, aby si svůj krasoprostor pro sebe objevili všichni.

Věřím, že každý ho může mít, že každý si zaslouží v něm žít a být šťastný.

s láskou Jana

Potkejte lidi, kteří přemýšlí podobně>>>>>>

Do uzavřené

skupiny

vstupte

krasoprostor