Být spokojená.

Aktualizace: 19. říj 2018

Můj dnešní článek začal ráno u zrcadla. Koukala jsem na sebe a přemýšlela, kolik mám tak asi času. Co udělat dřív. 


Štve mě, že jsem zase sklouzla do nestarání se o sebe a do iluze, co všechno musím. 


Před pár měsíci jsem si vymyslela ranní rituál, který jsem byla schopná zvládat i s dvěmi dětičkami.


Něco jako: Po probuzení se usmát, přivítat den, říct si něco hezkého, vypít vodu s jablečným octem, případně vypít nějaký super drink, vyčistit si pleť, vyčistit si jazyk, nastříkat na sebe růžovou vodu, namazat se arganovým olejem, učesat vlasy, umýt zuby... pozdravit slunce.. Poté nachystat hygge snídani. A děti se můžou začít probouzet nebo si třeba hrát v posteli :)


No, ale realita posledních dní je taková, že mě většinou probudí děti... až mladšího dokojím, pokouším se je obléct, tradičně už se mi chce hodně čůrat, ale je jasné, že děti mají z jistých důvodů přednost..... udělám jim snídani, napiji se konečně vody, udělám snídani sobě, vyklidím myčku, uklidím po snídani, setřu stůl, obleču se, zapnu pračku.. a utíkám za nimi ven..

(Když je doma muž, je to pochopitelně jiné!)


K zubům se dostávám většinou po obědě...ehm ...... a účes alá kdysi dávno šik drdol mi vydrží někdy do večera...  ale dá se to změnit, že jo!


Je to jen moje špatné nastavení.



Pořád totiž přemýšlím o tom, jak to lze zvládat. Jak mít čas na sebe, na péči o sebe... Na partnera... Na děti.... Mít útulný uklizený domov a opečovávanou zahradu 

/Případně čisté auto, bazén, posekanou trávu, přehlednou dílnu, garáž../ a u toho udržovat zdravé přátelské a rodinné vztahy, jezdit na výlety, za kulturou a mít občas čas taky sama pro sebe...  


Vše bychom měli zvládnout ..a vše by mělo být dokonalé ideálně jako v lifestylovém časopise. 


Ale většinou to tak není.. pokud teda nemáte paní na úklid, zahradníka, paní na hlídání... A tak dále.



Myslím, že bychom si měli uvědomit, že tu dokonalost po sobě chceme jen my sami... Zbytek rodiny, přátel ji většinou nepotřebuje, pokud jsme my ženy/ přítelkyně/ manželky/ matky spokojené.


Pokud o sebe dokážeme pečovat natolik, abychom byly naplněné a znaly své hranice, tak záříme.

A jsem přesvědčená, že jen tímhle dokážeme vytvořit to teplo a útulno domova, to je naše kvalita....a taky ten náš způsob tvoření krasoprostoru. Tím, že jsme jednoduše spokojené. (Úkol dne: zjistit, co všechno  mě dělá spokojenou, a splnit si to)






Je však pochopitelné, že jsme naučeny, že nás někdo hodnotí a chceme být hodnoceny kladně. Chceme být pochváleny. Tak si to zkusme odmazat a naučme chválit sami sebe... Vědomě. Třeba jen za to, jak pěkně jsme si učesaly vlasy, jak si dokážeme pohrát s dětmi nebo jak se nám podařilo krásně poskládat prádlo.


Krůček po krůčku.


Život bude snažší, pokud budeme spokojené, usměvavé a srovnané...


Ne naštvané, protože musíme to a to... Nemusíme...


Nemusíme uklízet, nemusíme se ani starat o děti, protože je ani nemusíme mít, nemusíme se starat o partnera, protože ho taky nemusíme mít.... Nemusíme chodit do práce, pokud nás nebaví... Nemusíme pracovat na zahradě... Nemusíme mít nejnovější outfit... Nemusíme jezdit na dovolenou... Nemusíme vozit děti do kroužku... Nemusíme mít psa, kterého musíme venčit... Nemusíme mít hypotéku, kvůli které musíme být nonstop v práci...


Můžeme... CHCEME.


Žijeme ve státě, kde máme takové štěstí, že si spoustu věcí můžeme vybrat a následně přijmout za naši volbu zodpovědnost.


A můžeme si vybrat žít v radosti.... nakonec se to stejně odrazí i do prostoru, ve kterém žijeme, protože budeme chtít... a do lidí, kteří nás obklopují, protože je budeme schopni plně milovat...


S láskou


Jana




419 zobrazení