Jak se staví náš dům / domov / krasoprostor.

Aktualizace: 17. lis 2018


Prakticko – zasněná série článků o tom, jak si budujeme krasoprostor.


Jsme výtvarníci a stavíme dům svépomocí ( zde je vidět, že na to může přijít opravdu každý :D)


Zkušenosti máme jen ty naše, takže jsme vlastně hodně laici, ale i tak si myslím, že naše sdílení někomu pomůže. Mně by to tedy před třemi lety rozhodně pomohlo, tak se s vámi podělím o tipy, postřehy i zážitky, ať si můžete snadněji zrealizovat váš vysněný dům se zahradou.


Místo pro život


Když jsme začali uvažovat o stěhování z města, začali jsme praktikovat realitko-turistiku. Projížděli jsme rok a půl celý kraj, koukali do map, hledali spoje, řešili vzdálenosti, lustrovali stránky vesnice, zda mají aspoň dobrovolné hasiče a obchod. A postupně jsme si velmi mírným tempem upevňovali to, co vlastně opravdu chceme.


Základní otázky, které jsou při hledání místa pro život na místě:


Jaké máte zájmy?


Jak velkou chcete mít zahradu?


Jakou máte práci?


Chcete děti? Jaké jim chcete poskytnout vzdělání?

Máte zvířata? Chcete nějaká zvířata?


Chcete se potkávat se sousedy?


Chcete se aktivně či pasivně zapojovat do dění obce nebo je vám to jedno?


Co všechno od toho místa očekáváte?







Pozemek nebo dům


Dlouho předlouho jsme hledali dům, který si jen trochu upravíme a hned budeme bydlet. Tato myšlenka se asi po roce rozplynula. Najít dům v dobrém stavu, což vlastně pouhým okem leckdy nezjistíte, na dobrém místě a za adekvátní cenu je téměř nadlidský výkon.


A to k tomu ani nepočítám naši naivní představu, když jsme první domy hledali na „barabizny tečka com“ :D ( tedy koupit ruinu a postupně ji přeměnit na dům podle svých představ). To bylo, musím uznat, pro nás úplně mimo. Naštěstí okolí trpělivě čekalo, až na to přijdeme sami.


Dost pravděpodobně lze najít hezký a vyhovující dům, leč my jsme žádný takový nenašli. Možná kdybychom měli jiný rozpočet, větší štěstí nebo méně požadavků.


Jednou jsme se dostali do místa, které už bylo podle našich požadavků daleko, a lokalita na mapě nevypadala tak atraktivně jako jiná místa v okolí. Jenže jsme se spletli.


Vesnice byla malebná, i když jí prochází hlavní tah, malá tak akorát, aby se tu lidé mohli znát a mít rádi a zároveň situovaná tak, aby se ani nemuseli potkat, když nechtějí. Na první pohled šlo vidět, že lidé k tomuto místu mají vztah a má historii. To je podle mě hodně důležité a proto nově vzniklá satelitní městečka těžko hledají pospolitost a soudružnost, jelikož lidé nemají v této době potřebu něco takového nově budovat.


Pospolitost je mimo jiné jedna ze základní ingrediencí štastného "hygge" života.


To vaše místo na vás prostě musí dýchnout a vy ho musíte milovat, jinak to celé nedává žádný smysl. Je dobré si všímat okolí pozemku, co je v sousedství, jaká je příjezdová cesta, jestli je tam živá příroda, i toho, jak sousedé pečují o svá obydlí (to totiž může dost vypovídat i o nich samotných).


Kromě selského rozumu o tom mluví i feng shui. Tam jdou ale ještě dál a řeší tvar pozemku, zda je pravidelný, polohu, zda je na kopci, pod ním, v rušné ulici nebo slepé, či nějaká špatná/dobrá znamení při prohlídce. To všechno mohou být ovlivňující faktory.


Důležitým bodem je i dostupnost. I když jsme původně vesničani, celý svůj dospělý život jsme bydleli ve městě a jeho výhody, nabídku a komfort zkrátka občas potřebujeme. Městečka jsou od nás vzdálená 10 až 20 minut, velké město 45 minut autem, což je pro nás vyhovující.


Při zohlednění všech parametrů a silného tlaku intuice, jsme si řekli ANO, je to ono!





Jaký dům


Tak pozemek máme. Je na něm mobilhouse, zastřešená terasa a dřevěný domek na nářadí. (O tom, jak se žije v mobilhousu napíšu později:)


Je to dobrý základ pro to, abychom se mohli s místem sžít a prozkoumat ho. Zjistit odkud fouká vítr, kde nejvíc hřeje sluníčko, jaká je kde půda, jak to vypadá, když na podzim spadne listí. To bylo třeba pro nás velké překvapení, hlavně jsme si v létě vůbec neuvědomovali, kolik domů kolem sebe máme. Až díky průhledným korunám bez listí vidíte sousedovi až do koupelny…. :)


Jak velký dům potřebujete? Myslete na dobu i za dvacet let.


Kolik máte či chcete dětí?


Kolik času trávíte v obývacím pokoji?


Jak často máte návštěvy?


Přespává u vás někdo pravidelně?


Jaké máte koníčky?


Potřebujete pracovnu?


Všechny tyto detaily a mnoho jiných je třeba vzít v potaz.



Třeba hodně teď slýchávám, že děti rychle vyrostou a pak utečou, tak na co velký dům. A já si říkám, no přeci na to, aby se kam měly vracet, abychom měli prostor držet spolu, aby k nám mohly jezdit i se svými rodinami, aby se sem vešla i babička s dědečkem, strýček i tetička. Taky aby nás mohli navštěvovat přátelé, které už teď máme roztroušené po celé zemi.


Na druhou stranu ale nechceme, aby dům byl tak moc velký, abychom se v něm teď jako mladá rodina ztráceli či nedej bože byl každý většinu dne zavřený ve svém pokoji. (i když teď bych někdy za tohle platila zlatem:)

Pokračování zde...






489 zobrazení