REFERENCE

BYT NA HLAVNÍ TŘÍDĚ

Johanka, její muž a jejich dvě děti žijí v krásném nově zrekonstruovaném bytě, mají rádi design, kvalitní jednoduché věci a užívají si městský životní styl. 

Jelikož se známe delší dobu a máme stejně staré děti, měli jsme čtyři malé pomocníčky, se kterými jsme v průběhu konzultace řešili zásadní otázky. :)

Johanka vypadala natěšeně, byla připravená s notýskem a věděla přesně, co chce od konzultace získat. I já jsem se moc těšila, byla to moje první dárková krasoprostorová konzutace.

Toto mi napsala: 

 

S Janou se známe už nějaký ten pátek. Vážím si jí jako kamarádky a její kreativitu jsem mohla poznat a ocenit již při přípravách na rituály, které pro náš ženský kruh připravuje.

(Na svůj předporodní rituál vzpomínám s vděčností, cítila jsem se nejen opečovávaná, ale také jsem si lebedila v krásném prostoru, který pro mne Jana připravila a vydekorovala.)

 

Když jsem se tedy na blogu Krasoprostoru dočetla, že je akce na konzultaci zdarma, neváhala jsem a voucher si objednala :-).

Konzultaci jsme pojaly jako odpolední návštěvu, kdy si děti hrály, a my jsme se s nimi přesouvaly po bytě a posuzovaly dosavadní umístění nábytku a doplňků a celkovou atmosféru našeho bydlení.

 

Měla jsem u sebe notýsek, do kterého jsem si okamžitě vše zapisovala, protože myšlenek a nápadů létalo hodně a na něco bych pak určitě zapomněla.

Jana náš byt zná a ví, že minimalismus, čisté linie, jednoduchost, ale přitom stále útulnost, jsou pro mne prioritou.

Největším oříškem byl klavír, který mne provází od dětských let, mám k němu vřelý vztah a vzhledem ke své profesi operní zpěvačky, je to nezbytný kousek. Krásně v interiéru vypadá a má duši, ale také je ho kus a zaslouží si správné umístění.

Klavír byl umístěn v dětském pokojíčku, kde ale zůstat nemůže, neboť se do něj brzy nastěhuje druhé dítko. Bylo to tedy téma číslo jedna. A od něj, jeho umístění, se pak vše odvíjelo.

Zůstaly jsme v teoretické rovině, neboť bychom ho samy neutáhly, ale vymyslely jsme řešení- přesun do obývací části, která je spojena s kuchyní.

                      

Kuchyň máme bílou, minimalistickou a moderní, klavír tak tvoří krásný kontrast. Je to takový solitér a dotváří tak onu optickou zónu, rozdělení obývací a kuchyňské části.

Velmi přínosné pro mne bylo řešení detailů, na které se často zapomíná, a které při každodenním pobytu doma přehlédnu nebo nedocením.

 

Jana mne namotivovala změnit a sjednotit květináče, všimla si nevzhledného zapojení kabelu nad kuchyňským stolem a postřehla to, že některé krásné kousky zanikají a naopak věci, které ani potřeba nejsou, mají nezasloužené výsadní postavení.

Z konzultační návštěvy tedy vyplynulo, že některé kusy jsou vlastně nadbytečné a akorát zabírají prostor. Rozhodla jsem se tedy dát pryč pár věcí a to taburet, skříňku a palmu, které do nově vytvořeného Krasoprostoru nezapadaly a velmi se tim nejen prostoru, ale i mně, ulevilo. 

Byt se provzdušnil a získal nový rozměr.

 

Některé změny jdou provést okamžitě, na některé je třeba více času, nechat myšlenky a nápady uzrát.

Uvědomit si, co vlastně od svého krasoprostoru očekávám, jak chci, aby na mne působil, jaké jsou mé priority.

 

Na Janině přístupu oceňuji to, že nevnucovala svůj názor, nýbrž mne vedla otázkami typu- zda využívám tuto skříňku, zda mi dělá radost stará palma v nevzhledném květináči nebo zda máme hodně návštěv a potřebujeme rozšířit místo na sezení nebo sedí spíše na zemi, na koberci a tudíž můžeme dát prostor atmosféře před klasickým obývacím gaučovém uspořádání s konferenčním stolkem a TV sestavou před sebou :-)

 

S Janou jsem si ujasnila věci, jako je zmíněné sezení, přemístění klavíru, vytřídění nepotřebného nábytku, což považuji za podstatný krok a důvod, proč jsem při šibování nábytku byla bezradná a připadalo mi, že to nemá pořádné řešení. 

Nyní mám pro sebe jasně zformulovanou představu.

Čeká mne například výměna květináčů a výběr obrazu, který si již dlouho přeji :-)

Ráda bych ještě zmínila péči po konzultaci.

 

Janu jsem ještě týž večer, plná motivace a nadšení, zahltila zprávami s obrázky možných dekoračních polštářků a zmíněných květináčů a Jana ochotně odpovídala , usměrňovala a posílala tipy z Pinterestu pro lepší představu.

 

Taková zpětná vazba je neocenitelná a celou konzultaci příjemně doplňuje.

Jsem ráda, že jsem možnosti konzultace využila, byl to nejen příjemný čas, ale především pomoc, takové popostrčení nebát se změn a zkusit i něco jiného.

Chci tedy vás, čtenáře blogu, povzbudit, abyste dali šanci svému prostoru ještě více vyniknout, vyslechnout si rady zvenčí a zamyslet se tak, jak jste se třeba zatím ani nezamysleli a dodali tak bydlení novou jiskru.

 

Budete se cítit lépe a to se odráží ve všem, co ve svém životě děláte.

P.S.: A E-Book o třídění mohu doporučit všemi deseti! 

                                                                                                                                      Johana Černohorská, operní zpěvačka

 

DŮM U ZELENÉHO KOPEČKU

 

První konzultace byla u mé milé kamarádky. Mají pěkně zařízený dům s velkou zahradou, tři děti a čím dál tím víc zvířat. Oba jsou výtvarníci, velmi aktivní, kreativní a společenští. Potřebují tedy prostor a co nejméně práce s chodem domácnosti.

 

Při konzultaci jsme se zaměřili na nejpalčivější místa v domě - předsíň, pracovnu a koutek s hračkami, který byl v obývacím pokoji.

Tuto zpětnou vazbu, jsem dostala:

Včera u nás byla Jana, červená bohyně pořádku  S nadšením jsme vymyslely, jak zkrášlíme náš domov. Cílem byla předsíň a pracovna.

 

Naše předsíň má asi 4m2 a tři roky sloužila jako překladní prostor. Ne vyloženě sklad. Věci se tu nehromadily, spíš zde vždy ležely bez ladu a skladu předměty, které zrovna nebylo kam dát (pytle s tříděným odpadem, stavební materiál, různé pracovní nástroje, které se momentálně používaly). Věšák tu nebyl, botník taky ne, jen kdesi pod pytlem cementu ležela odkopnuta lžíce na boty.

Představa byla vyřešit prostor hezky, prakticky a lowcost. Pinterest je skvělý zdroj inspirace. Janička našla pár obrázků a úplně přesně se trefila do mých představ.

Po domě a po sousedech se poshánělo vše, co bylo třeba, za vybavení jsme nedali ani korunu! Bylo to radostné, energické, vyházely se nepotřebné věci, šlo to šup šup. I s pěti dětmi, které aktivně asistovaly.

Čistá radost a potěšení. Po třech letech mám kam si pověsit bundu, mám pocit, že mě náš dům přívětivě vítá a celý se usmívá.

Naše děti si stále dokola prohlížejí v mém mobilu fotky před a po a nemůžou uvěřit.

Pak byla na řadě pracovna. Když jsme ten pokoj krátce po přestěhování zařídili, byl krásný. Pak se ale v průběhu prvního roku postupně vybalovaly zapomenuté krabice ze stěhování a všechno, co souviselo s kreativním vyráběním, malováním, kreslením, šitím, se dávalo do pracovny.

Skříně byly přeplněné a neuspořádané. Úspěšně odolávaly mým mnoha pokusům o debordelizaci. Velký pracovní stůl se svými hromadami odložených věcí reprezentoval můj zlozvyk nedodělávat práci. I když uklidit a přetřídit všechny tyto věci nebylo fyzicky o nic náročnější než věci z kteréhokoli dalšího pokoje, psychicky to byla námaha obrovská. Těžko se mi to uklízelo a těžko se mi to teď i píše, jsem ráda, že to mám za sebou. Vím, že nebýt Jany, opět bych to nedodělala, opět by to skončilo neúspěchem.

 

Bylo skvělé, když Janička rozložila všechny ty moje vyráběcí serepetičky na stůl do skupin a já viděla, kolik toho ve skutečnosti mám, které věci se opakují, jaká je jejich kvalita v porovnání s ostatními věcmi ze stejné skupiny. Tak například jsem zjistila, že opravdu nepotřebuji spoustu malých zbytku klubíček, že nepotřebuji dvě tašky odstřižků látek a koženek, že nepotřebuji deset krabic suchých pastelu a tak dál a dál a dál. Uf.

Jsem nesmírně vděčná, že to se mnou Jana absolvovala (ne jen se mnou, ale s bandou tří dětí a dvou mimin!!!) Zjistila jsem o sobě důležité věci. Teď vím, kolik mě nedodělaná práce stojí mentálního úsilí a jak mě vyčerpává, takže se na to můžu zaměřit.

 

Taky vím, že očista pracovny ještě není u konce. I když je tam teď vše na svém místě, seřazené a čisté, vím, že minimálně polovina věcí půjde pryč, že nemá smysl schovávat si všechno to "coby kdyby", vláčet si s sebou minulost a smyšlenky o budoucnosti.

 

Jani, díky tomu, že jsi mi celou dobu dávala impulzy, popoháněla práci, aby nestála, aktivně se účastnila všeho toho vytírání, otírání, vynášení, třídění, kategorizaci, zametání, a v neposlední řadě naplňování potřeb všech zúčastněných dětí, díky tomu všemu máme dnes v domě dva úplně nové pokoje navíc, úplně nové životní prostory, které si okamžitě všichni oblíbili a využívají je naplno.

Předsíň konečně vítá své návštěvníky s otevřenou vřelostí, pracovna nabízí svůj krásný prostorný stůl novým nápadům. Holky několikrát denně chodí malovat, vystřihovat, psát, já jsem dodělala všechny mé resty na počítači a vrhla se na dolepení fotek do alb.

Je to skvělé, cítím, že mi spadl obrovský balvan ze srdce. Děkuji Ti.

                                                                                                                                            Veronika Hajdyla, malířka

                                                                                                                                                 www.hajdylove.cz

 

DŮM V SEVERSKÉM STYLU

 

S majitelkou domu se znám krátce, z pár skupinových setkání. Je to moc milá žena a maminka tří živých kluků. Oslovila mě s tím, že přestože mají hezký nový dům podle představ, necítí, že je úplně doladěný, jako by mu chybělo teplo, střed. Dům je skutečně krásný, v severském stylu. Vyniká dřevěným obložením a jedinečným výhledem do krajiny, který z vnitřního pohledu rámují velká okna. Vnitřní uspořádání je vymyšleno tak, aby všichni členové rodiny měli dost soukromého prostoru, ale aby se i mohli scházet při společných aktivitách. Vybavení je vkusné, stylové a praktické. 

Při konzultaci jsme se zaměřili na uspořádání předsíně, jejíž přetékající skříň byla přes všechny snahy nevyhovující, a na obývací část s kuchyní a prostorem pro pracovnu a galerii. Majitelé si nevěděli rady, jak dostatečně využít potenciál jednotlivých koutů. Společnými diskuzemi o potřebách obyvatel domu a jejich životního rytmu jsem navrhla několik řešení. V závěru jsme prošli celý dům, kde jsme se věnovali detailům a umístění obrazů či fotografií.

Přečtěte si zpětnou vazbu:

S Janou jsme se párkrát potkaly na skupinové akci. Znala jsem její webové stránky a když jsem zjistila, že rozdává konzultace, bylo mi jasné, že toho musím využít.

Potřebovali jsme doma doladit prostor a Jana se zdála být přesně tou pravou osobou, která nám s tím může pomoci.

Začaly jsme v předsíni. Ta je relativně malá na to, že nás je doma pět. Navíc vestavěná skříň není úplně dobře řešená, takže se tam při příchodu a odchodu všichni motáme, nemůžeme nic najít a při tom pošlapeme v botách rohožku u vstupu do vnitřku domu. Jana navrhla radikální úklid skříně a přeuspořádání vnitřku tak, aby se vstup do vnitřního prostoru domu udržel snadněji čistý.

Dále jsme pokračovaly v obývací místnosti, která je spojena s kuchyní a ještě s menším prostorem, nad nímž je jakási galerie. Bylo potřeba najít místo pro domácí kino, můj koutek a místo pro budoucí konzultace s klienty, manželův čtecí koutek a samozřejmě obývací, jídelní a hrací část.

Pro mě to byl dost oříšek, ale Jana navrhla několik řešení, z nichž jedno už je teď ve fázi realizace.

Jana je velice milá žena s obrovským citem pro prostor. Z konzultace mám velice dobrý dojem a na změny se těšíme už všichni.

Výborné jsou i poznámky a inspirační nástěnka, které Jana po konzultaci posílá. Člověk se k tomu může v klidu vracet a postupně vše realizovat.

Rozhodně Janiny služby doporučuji - v každém obytném prostoru je co vylepšit, aby byl ještě příjemnější a pohodlnější.

                                                                                                                                            Kateřina Kulhánková, dula

                                                                                                                                                www.dulakaterina.cz

                                                                                                                                                 

 

BYT V DOMĚ U LESA

Byt se nachází v dvougeneračním domě. Jak paní domu napsala v dotazníku, jeho vybavení je dobrovolně skromné a eklektické. I nábytek různého stylu může vytvořit útulný prostor, jen je třeba pracovat s o to větším citem.

Nejprve jsme se soustředili na funkčnost prvků a na to, co od prostoru očekáváme. V bytě bydlí rodina se třemi dětmi, které se brzy budou rozdělovat do pokojíčků. Díky tomu vzniknou v obývací části nové dveře. 

Navrhla jsem tedy přeorganizovat skříňky, které sice jsou v mém oblíbeném bruselském stylu,

ale pro potřeby obývacího pokoje, kde se pravidelně schází až 15 lidí, jsou nepraktické. Prostor potřeboval provzdušnit, obrázky pověsit a sjednotit.

I když  jsme hlavní čas strávili v obývacím pokoji, postupně jsme prošli celý byt, probraly jednotlivé pokoje a řešili budoucí stěhování pokojů dětí.

Konzultace byla moc milá a příjemná. Paní domu svůj prostor miluje, dává mu čas a péči a baví ji jej organizovat.

Za dvě hodiny jsme zvládli probrat různá možná řešení obývacího pokoje i jednotlivých ložnic. 

Majitelka mi dovolila sdílet e-mail s fotografiemi před a po:

Dobrý den Jano,

moc děkuji za Vaši konzultaci u nás doma a následně i po mailu. Na náš obývák jsem byla zvyklá

a myslela jsem, že dokud nebudeme muset měnit dispozici bytu kvůli novým dveřím, nechám vše tak, jak je. Ale nasadila jste mi brouka do hlavy. Nejdříve jsme na Vaši radu pověsili obrázky hodně do výšky, kout za gaučem hned prokoukl a trochu potlačil příliš výraznou horizontální linii této části pokoje.

Při vaší návštěvě, která byla moc příjemná a milá, jste mě povzbudila podívat se na stávající nábytek objektivněji - zda je praktický a zda jej opravdu potřebujeme. Uvědomila jsem si, že by opravdu nebyl problém trochu přeorganizovat, protřídit a uspořádat věci ve skříňkách a v obýváku by vzniklo více prostoru pro naše časté početné návštěvy. S chutí jsem se do toho pustila a výsledek mě samotnou překvapil. Všechny skříňky brusel jsem vystěhovala a sestavila z nich šuplíkovou komodu, která teď podle mě vynikne a je originální, navíc velmi praktická. Zároveň mám radost, že se mi podařilo šuplíkové části skříněk zrecyklovat  a nebudu pořizovat nic dalšího. S obsahem skříněk jsem si poradila snáz, než to vypadalo. Doslova se mi ulevilo, když jsem vynesla velkou lampu, bez které prostor mnohem lépe dýchá. Pokoj působí vzdušněji, přívětivěji, je světlejší a mnohem prostornější.

Těším se, že nad křesla umístím velkoformátový obraz, který plánuji k narozeninám. 

Přeji vám, ať se Vám stejně jako u nás doma daří přinášet povzbuzení a radost z krásy a krasoprostoru.

Helen